|
|
Komparativní analýza knižních recenzí na sociální síti Instagram a v literárních časopisech
Sladovníková, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Popularita bookstagramových účtů získává na popularitě a dosahu. Z tohoto důvodu se diplomová práce zaobírá právě podobou knižních recenzí jak na Instagramu, tak i v tištěných a internetových časopisech. Cílem práce je definovat podobu knižních recenzí na Instagramu a v časopisech, podobu bookstagramu a především zhodnotit, zda ovlivňuje literární recenze. Dalším cílem je zjistit i pohled literárních recenzentů a bookstagramerů na knižní obsah na Instagramu. Teoretická část se věnuje především definici knižních recenzí a literárních kritik, způsobům interpretace textu a definuje rovněž nová média a sociální sítě, ze kterých se práce soustředí právě na bookstagram. V analytické části jsou nejprve pomocí přímé deskripce popsány knižní recenze na Šikmý kostel v obou typech médiích a následně jsou mezi sebou porovnány v několika významných kategoriích jako je přítomnost kontextu díla, forma jazyka nebo témata. Dále následují polostrukturované rozhovory s literárními recenzenty a bookstagramery, mezi které byli zahrnuti i dva informanti, jež se věnují oběma mediím. Výzkumná část tak analyzuje podobu literárních recenzí i názory jejich autorů, díky kterým je popsána podoba kvalitní recenze, texty na bookstagramu i jeho možný vliv na publicistiku.
|
|
| |
|
|
Vybraná díla Josteina Gaardera a jejich kritický ohlas
Benešová, Anežka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dvěma díly norského spisovatele a filozofa Josteina Gaardera, novelou Dívka s pomeranči (2004) a románem Hrad v Pyrenejích (2011), a jejich vybranými kritickými ohlasy. Cílem práce je interpretovat obě díla a začlenit je do kontextu jejich kritických ohlasů. Teoretická část práce představuje osobnost autora, jeho život a znaky charakteristické pro jeho tvorbu a v samostatné kapitole dále vymezuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace. Praktická část je rozčleněná do dvou kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu z vybraných literárních děl - nabízí jeho interpretaci a analýzu kritických ohlasů, do níž byly zahrnuty česky, německy či anglicky psané recenze publikované v denním tisku, online médiích a kulturně zaměřených periodikách či webech. Na rozbor jednotlivých literárněkritických textů navazují samostatné podkapitoly, které shrnují poznatky týkající se společných znaků, či naopak odlišností analyzovaných recenzí.
|
|
|
Kritický ohlas vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou kritického ohlasu vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích. Teoretická část definuje pojmy literární kritika, postmoderna a postmodernismus. Literární kritika obsahuje podkapitolu zaměřenou na současný stav literárně-kritických textů u nás s důrazem na literární reflexi knih pro děti a mládež. Součástí teoretické části je i charakteristika vybraných kulturně a literárně zaměřených periodik a webů. Celkově byla do analýzy zahrnuta kulturní a literární média A2, Host, iLiteratura.cz, Tvar a Týdeník Rozhlas a zpravodajská periodika a weby Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex a Respekt. Součástí práce je také představení samotného autora a jeho literární a divadelní tvorby. Praktická část diplomové práce mapuje kritické přijetí tří děl Petra Stančíka - Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Mlýn na mumie (2013) a Andělí vejce (2016), ve vybraných českých médiích. Analýza je rozdělena do kapitol podle zvolených knih. Nejprve jsou rozebrány jednotlivé recenze a získané poznatky jsou následně shrnuty v příslušných podkapitolách. Do práce je také zařazen rozhovor se spisovatelem Petrem Stančíkem uskutečněný v kavárně Slavia 30. ledna 2023.
|
|
|
Sto let Švejka: proměny kritické recepce románu Jaroslava Haška
Mašek, Filip ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním stoletím české kritické reflexe románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, tedy obdobím od vydání prvního dílu v roce 1921 do roku 2021. Pomocí recenzí v tisku, literárně kritických polemik, vybraných literárně vědeckých studií a relevantních článků sledujeme proměnu kritického diskurzu o zmíněném díle. Vzájemnou koherenci nahlížených pramenů zajišťuje důraz na intratextualitu, přehledový charakter práce doplňují odkazy na další práce. Jednotlivé texty poté tato práce nejen shromažďuje v podobě bibliografických záznamů a rekapitulací klíčových tezí, ale pomocí interpretačních bloků je uvádí do kulturního, historického či společenského kontextu. Pomocí interpretací tvoříme narativ vrcholící v závěru, když podáváme zprávu o vývoji kritické recepce díla. Osudy dobrého vojáka Švejka jsou po svém vydání přijaty mezi širokým čtenářstvem, avšak literární kritika je až na výjimky ignoruje. Rehabilitace se dílo dočkává v druhé polovině 20. let 20. století díky tehdejším kritickým polemikám. Od té doby prochází román několika revizemi - ve 30. letech je interpretován jako proletářský román, během druhé světové války je nacisty zakázán a po komunistickém převratu v roce 1948 je nahlížen optikou socialistického realismu a je akcentována jeho...
|
|
|
Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích
Maděrová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce s názvem Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích se zabývá tématem současné české literatury navracející se k historii 20. století. Konkrétně analyzuje kritické ohlasy děl Karin Lednické Šikmý kostel I-II a Jakuby Katalpy Němci a Zuzanin dech. Teoretické kapitoly se zabývají pojmy kritika a reflexe, představením literárních periodik a vybraných autorek, charakteristikou zvoleného literárního fenoménu nebo definicí rozhovorového žánru. V praktické části jsou analyzovány kritické reflexe děl Šikmý kostel I-II, Němci a Zuzanin dech publikované v literárních periodicích, denním tisku, online či jako rozhlasové příspěvky. Cílem práce je zmapovat kritické ohlasy děl, dát je do kontextu a odpovědět na základní výzkumnou otázku - jak kritici a recenzenti hodnotí vybraná díla autorek Karin Lednické a Jakuby Katalpy.
|
|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
|
|
Mediální ohlas tvorby Michela Houellebecqa v českých kulturních periodikách
Brys, Martin ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce přináší analýzu kritického ohlasu knih Michela Houellebecqa Elementární částice (1998), Platforma (2001), Podvolení (2015). V teoretické části dochází k definici pojmů literární kritika a recenze a k popisu vývoje české literární kritiky. Další kapitola mapuje život Michela Houellebecqa, z hlediska osobních i profesních zkušeností, které formují jeho autorskou pózu. V praktické části dochází ke kvantitativní analýze publikovaných zmínek o zkoumaných knihách. Ty zmínky, které jsou recenzemi či kritikami jsou poté kvalitativně analyzovány. Okruh sledovaných médií zahrnuje mainstreamová média, která o literatuře běžně píšou ve svých literárních rubrikách, i konkrétně zaměřené časopisy. Škála zkoumaných médií zahrnuje různou periodicitu i formát média. Časové období je stanoveno vždy od první zmínky o každé zkoumané knize a končí srpnem 2021.
|
|
|
Básnická tvorba Josefa Hanzlíka v 60. letech a její dobový kritický ohlas
Michálková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza a srovnání kritických ohlasů básnické tvorby Josefa Hanzlíka z období let 1961 až 1967, které vyšly v dobovém, převážně kulturně či přímo literárně zaměřeném tisku. Analýze pak předchází dobový a literárněvědný kontext. V první kapitole přibližuje autorka ve stručnosti básníkův život, dále pak literárněhistorický kontext jeho díla (charakteristiku doby a jejího literárního prostředí) a v poslední řadě krátce i tématiku a nejčastější motivy Hanzlíkovy poezie. Druhá kapitola se zabývá definicí literární kritiky, jejím vývojem v českém prostředí 60. let a třetí přiblížením vybraných dobových periodik použitých v práci. Poslední kapitola tvořící hlavní část práce je věnována samotné analýze kritických ohlasů. Autorka nejprve krátce představuje dobové prameny a jejich zdroje. V kapitole dále pokračuje rozborem básnických sbírek s důrazem na názory jednotlivých kritiků. Kritické postoje pak vzájemně srovnává a zároveň sleduje změny v jejich přístupu k vývoji básníkovy tvorbě v průběhu let.
|
|
| |
host ::
RSS.